Ani nevím zda sem ten můj příběh patří.Je tomu už 16 let ,co mám protézku,a to vlastní vinou.Když po třiatřiceti letech mělo dojít k rozvodu,nějak jsem propadl depresím,a zvolil jsem cestu,dnes vím že to bylo to nejhorší řešení,jsem chtěl spáchat sebevraždu .A tak jsem si prostřelil hlavu,a přežil jsem.Kulka si našla svoji dráhu,a já přišel o oko. Rozvod sice proběhl,ale zůstali jsme se ženou i nadále. Dnes víc jak 15 let ,po tom všem,jsme se stejně rozešli,a já vím že jsem měl odejít už před těmi 15 lety,a udělat úplně jiné rozhodnutí,a oko by bylo do dnešního dne na svém místě. Bohužel prozření přišlo pozdě.