Milá Ivčo,
přesně Váš příběh je ukázkou toho, jak moc jsou tyto stránky prospěšné. Pro lékaře jsme jen pacienti další v řadě, pro ně se práce mnohdy stala rutinou, po letech otupěli (což je zřejmě přirozený proces) a tak se nedokáží vžít do člověka, který si projde ztrátou oka. I já mám ty zkušenosti, že mi nikdo skoro nic neřekl, jak se chovat po operaci, jak k protéze. Dokonce mi pořádně ani neřekli, co mě čeká. Prostě jsem nechtěla, aby si tím procházeli další lidé, když je možnost jim pomoci. Informace tady jsou jen mé osobní zkušenosti a rady, které jsem někde sesbírala. Přála bych si, aby web žil svým životem, abyste ho utvářeli vy - čtenáři a nositelé protézek, vzájemně si radili, vyměňovali zkušenosti atd.
Milá Ivčo, mockrát děkuji i za Váš příběh...také jste to neměla vůbec lehké. Klobouk dolů před Vaší statečností!
JednoOčka