Kapitánka pirátské tlupy

Datum: 02.01.2015 | Vložil: Radka

Přeji všem krásný nový rok! Říkala jsem si, že musím i já přispět svou troškou do mlýna. Třeba to pomůže někomu dalšímu, tak jako příběhy všech přede mnou a vůbec celé tyto stránky pomohly mně. Dneska jsou to necelé dva měsíce, co mi ze dne na den diagnostikovali zhoubný nádor oka a přesně měsíc od operace, kdy jsem o oko přišla. Můj jednooký příběh začal v mých 35 letech, doma tři malé klučičí rarachy, .... Když jsem se diagnózu dozvěděla, byla jsem strašně vyčerpaná a unavená a neměla jsem vůbec sílu bojovat. Všechno jsem viděla v těch nejčernějších barvách a jak to trefně nazval manžel, "v duchu jsem si vybírala písničky na vlastní pohřeb".
Hned v den určení diagnózy mi byla doporučena enukleace jako jediné možné řešení, protože nádor už byl abnormálně velký. Přesto mi známí a jejich známí začali dávat tipy, kam se obrátit s konzultací případné jiné léčby, aby se oko ještě zachránilo. Ale všude padalo stejné rozhodnutí - oko co nejdříve vyjmout, aby nádor nezačal prorůstat. Nějak jsem posbírala všechny síly (hlavní podíl na tom má kromě mého manžela i paní doktorka Blažková z Chrudimi, paní Broklová a mí opravdoví přátelé) a najednou se na všechno začala dívat jinak - smlouvala jsem s tou "potvorou", prosila ji, ať mi klidně vezme oko, ale ať to okem končí. Plno lidí mi říkalo: "Proč zrovna ty, když je na světě plno jiných, kteří by si to zasloužili...?" Ale mně postupně začala naplňovat zvláštní pokora a ač to někomu bude znít divně, začala jsem chápat, proč se to stalo právě mně a právě teď.
Kluci jsou zvědaví všetečkové, nemělo cenu jim nic tajit, tak jsme jim kromě slova rakovina řekli o oku na rovinu všechno. A protože u nás právě frčeli piráti, podali jsme to, že budu jejich jednooká kapitánka:-) Vzali to úplně v pohodě a hned druhý den to jako senzaci rozkecali ve školce a ve škole, a tak to ve vesnici brzy věděl kde kdo (bylo to nejlepší řešení - lidi se pak neptali nebo jen taktně a drby měly správný základ:-). No a pak přišel 1. prosinec a v Hradci jsem postoupila operaci. Všichni tam byli moc ochotní a hodní a pan doktor Hejsek odvedl skvělou práci. Dva dny teda oko bolelo jak čert, ale tablety na bolest pomohly, a 3.12. jsem už mířila domů. Když mi na začátku listopadu paní doktorka řekla, že ještě stihnu napéct cukroví, v duchu jsem si říkala, že na to tak určitě budu mít náladu. No a ono jo. Když jsem se krátce po operaci navíc dozvěděla, že jinde v těle nádor zatím nenapáchal paseku, tak jak vesele se mi peklo a zdobilo! A jak jsem si užívala advent i samotné
Vánoce. Se zalepeným okem, pak už i s provizorní protézkou, jsem obchodila vánoční besídky a vystoupení kluků, týden po operaci jsem z časových důvodů zkusila mimo velký provoz kolo, zvládli jsme i návštěvu akvaparku...a prostě to šlo!!! A že vidím jedním okem jsem po pár dnech už skoro nevnímala. Jsou činnosti a situace, kde ještě dost tápu a špatně se orientuju, ale chci věřit, že i to se poddá a vůbec všechno bude v pořádku. Budu teď pod dohledem očařů i onkologů, tak to společně zvládneme. Takže kdo máte obavy - nebojte se, když člověk chce, neznamená to, že život končí a už si ho nikdy neužijete jako dřív.
Vím, že smíření se ztrátou oka u někoho, kdo o oko přišel vinou někoho jiného, případně svou třeba chvilkovou chybou, je určitě těžší a člověka provázejí ta kdyby a proč... Ale vám, co o oko přijdete vinou těžké nemoci, můžu za sebe říct, že nemoc mi sice důležitou věc vzala , ale toho, co mi přinesla, je mnohem, mnohem víc. Zase se dokážu těšit z maličkostí, pochopila jsem, že je důležité mít se rád, myslím, že celá tahle záležitost strašně upevnila náš vztah s manželem a hlavně - už nejsem panikář a nestresuju se z každé blbosti!
Je mi jasné, že všechno může být jinak, ale věřím tomu, že bude dobře a kdyby ne, že budu mít sílu se poprat s mnohem většími sousty než dřív.
Tak hodně sil všem, krásný jednooký výhled do dalšího roku a všem , co mi pomohli, včetně autorky těchto stránek, alespoň takhle děkuju!
Radka. Jo a po víkendu si jedu do Jablonce pro své první "opravdové" oko, tak snad se povede:-)

Přidat nový příspěvek